Zlatí Retrívři

Bavorský (horský) barvář

Bavorský (horský) barvář

Původ: Podstatně lehčí a menší varieta hannoverského barváře, vyšlechtěná z něj v druhé polovině minulého století v Bavorských Alpách křížením s dnes už neexistujícími německými brakýři. Cílem bylo vytvořit psa, který by se dokázal rychle pohybovat i v těžko prostupném horském terénu.

Popis: Středně velký, lehký a svalnatý pes. Hlava nepříliš těžká, dosti široká, s nepříliš dlouhým čenichem. Oči tmavě hnědé i světlejší, kulaté. Uši delší, těžké, vysoko a zeširoka nasazené, dole zaoblené. Krk středně dlouhý, silný, suchý. Tělo s delším pevným hřbetem, hlubokým a dlouhým, ale nepříliš širokým hrudníkem a mírně vtaženým břichem. Končetiny dlouhé, rovné a svalnaté, ne však s těžkými kostmi. Ocas středně dlouhý, dosahující ke kolenům, štíhlý, nesený vodorovně nebo svisle. Srst hustá, přiléhající, spíše drsná, nepříliš lesklá. Zbarvení: tmavě červená, jelení červená, červeno-žlutá, červeno-hnědá, šedo-červená, okrově žlutá. Prokvétající černá barva může být na čenichu, uších, na hřbetě a na ocase.

Charakteristika: Pohyblivý, rychlý a hbitý, zároveň však také vytrvalý lovecký pes s jemným nosem a velkou chutí do práce. Povahou milý, přívětivý i k dětem, velmi oddaný svému pánu.

Užití: Lovecký pes - barvář, dobře se uplatňující zvláště v náročném horském terénu.

Výskyt: Jeho chov se omezuje na myslivecké kruhy, i zde je však spíše výjimečný.

Možná záměna: S hannoverským barvářem, který je výrazně větší, těžší a mohutnější.

Baset

Baset

Původ: Již od 13. - 14. století se v Anglii i ve Francii začali chovat těžší nízkonozí psi, určení k pronásledování zvěře v těžko prostupném terénu, kteří měli být tak pomalí, aby jim lovci stačili. Dnešní mohutní a těžcí baseti jsou ovšem výsledkem úsilí britských chovatelů, které nemělo s užitkovostí nic společného a jež se datuje od poloviny minulého století. Mimo jiné svědčí o významném vlivu bladhaunda.

Popis: Nízkonohý, ale velmi statný a mohutný pes dlouhého tělesného rámce. Hlava velká a klenutá, s výrazným týlním hrbolem a množstvím vrásek, které jí dodávají typický melancholický výraz. Převislé horní pysky. Uši nízko zavěšené, velmi dlouhé ( alespoň po špičku čenichu), sametové. Krk svalnatý, delší, s výrazným lalokem. Končetiny krátké, neohnuté, silné, hrudní s mírně vbočeným zápěstím, s masivními tlapami. Tělo dlouhé, hrudník ne přehnaně hluboký, hřbet široký a rovný. Ocas delší, u kořene silný, postupně se zužující, v pohybu šavlovitě nesený. Srst hladká, hustá, ale ne jemná. Zbarvení: většinou trojbarevné ( bílo - černo - tříslové) nebo dvojbarevné, připouští se však i všechny ostatní barvy vyskytující se u honičů.

Charakteristika: Velmi klidný, až flegmatickým dojmem působící pes se zvučným, melodickým štěkotem. Většinou mírný, přátelský, ale značně svéhlavý a jevící zřetelnou nechuť k absolutní poslušnosti.

Zvláštní nároky: Vyžaduje tolerantní přístup a hodně trpělivosti při výchově. V bytě dost sliní a má sklony k tloustnutí. Poměrně časté zdravotní problémy (páteř, klouby, oční víčka).

Užití: Lovecký pes - barvář. Dnes držen převážně už jen jako originální společník.

Výskyt: Módní, a tudíž široce rozšířený pes.

Možná záměna: S vzácným artézsko-normandským basetem, proti němuž je však výrazně mohutnější a těžší.

zdroj

Aljašský malamut

Aljašský malamut

Původ: Předkové byli psi eskymáckého kmene Malemutů ze severozápadní části Aljašky. Eskymáci je užívali coby tažné psy, lovce i hlídače. Při osidlování Aljašky je k přepravě lidí i nákladů využívali i evropští přistěhovalci.

Popis: Velký, mohutný, kvadratický pes s těžkými kostmi. Široká hlava s masivním čenichem a mandlovýma očima. Uši vzpřímené, trojúhelníkové, vzhledem k hlavě se zdají malé. Tělo kompaktní, s hlubokým hrudníkem. Končetiny silné a dobře osvalené. Ocas huňatý a mírně zatočený, nesený v rovině hřbetu nebo nad ní. Srst se skládá z husté a mastné podsady a hrubé a silné srsti krycí. Zbarvení: různé odstíny šedé až k černé s charakteristickou světlou maskou v obličeji a s bílou barvou na spodních částech těla, včetně končetin.

Charakteristika: Klidný a k lidem přátelský pes, majiteli i jeho rodině je velmi oddaný. Někdy poněkud tvrdohlavý. Ve vztahu ke psům se mohou vyskytnout problémy.

Zvláštní nároky: Vyžaduje hodně pohybu a vhodné zaměstnání. Hodí se jen pro fyzicky zdatné kynology.

Užití: Saňový pes, který vyniká spíše vytrvalostí než rychlostí a proto se hodí především na delší tratě. Dobrý společník pro sportovně založené lidi - turisty, vodáky, cyklisty, rekreační běžce. Nehodí se k běžnému služebnímu výcviku ani ke hlídání.

Výskyt: U nás běžný, k čemuž přispěla i vlna obliby o severská plemena, která u nás před nedávnem proběhla.

Možná záměna: Se sibiřským hasky, jenž je však menší a jemnější.

Afgánský chrt

Afgánský chrt

Původ: Předchůdci afgánského chrta byli chrtovití psi afgánských pastevců, kteří se na území dnešního Afgánistánu vyskytovali již v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Ve své domovině jsou používáni k lovu antilop a gazel až do dnešních dnů. Moderní afgánský chrt je ovšem produktem chovatelského umění britských chovatelů a délkou srsti i celkovou ušlechtilostí se od svých předků výrazně odlišuje.

Popis: Velký, harmonický a elegantní pes čtvercového formátu. Dlouhá hlava včetně čenichové partie. Oči trojúhelníkové a mírně zešikmené, uši nízko zavěšené, porostlé dlouhou hedvábnou srstí. Končetiny dlouhé, rovné a silné. Hřbet rovný, hrudník dosti hluboký. Ocas nízko nasazený a stočený do kroužku, ne příliš bohatě osrstěný. Srst velmi dlouhá a jemná, na hřbetě kratší (tzv. sedlo) a zcela krátká na obličeji. Zbarvení: všechny barvy jsou přípustné.

Charakteristika: Typická chrtí povaha - hrdý, důstojný, nejen k cizím lidem, ale i k vlastní rodině poněkud rezervovaný. Vyžaduje vlídný a citlivý přístup, velkou osobní svobodu a hodně pohybu.

Využití: Původně lovecký, dnes společenský a sportovní pes, který se dobře uplatní na dostihové dráze.

Zvláštní nároky: Velmi náročný na pohyb, na péči o srst i na výchovu. Jen málokdo si troufne pouštět afgánského chrta "na volno".

Výskyt: Jak u nás, tak ve světě patří k nejznámějším a také nejrozšířenějším plemenům chrtů.

Možná záměna: Nepravděpodobná, v délce srsti mu žádný chrt nemůže konkurovat.

Bígl(Beagel)

Bígl

Popis: Malý kompaktní pes působící dojmem síly. Hlava přiměřeně velká a silná, bez vrásek a s dobře vyznačeným stopem. Oči tmavě až oříškově hnědé, větší, daleko od sebe položené, s milým výrazem. Krk delší, klenutý, s volnou kůží na hrdle. Tělo s krátkým rovným hřbetem a hrudníkem sahajícím po lokty. Končetiny rovné, svalnaté, s pevnými, uzavřenými tlapkami. Ocas silný, středně dlouhý, vysoko nasazený a při vzrušení nesený vzhůru. Srst krátká, hustá.

Zbarvení: nejčastěji trikolorní, přípustné jsou však všechny barvy uznávané u honičů, kromě játrové.

Charakteristika: Živý a pohyblivý, nikoliv však nadmíru temperamentní pes. Je mimořádně snášenlivý vůči lidem i ostatním psům, protože byl odjakživa držen ve velkých smečkách. Přátelský, milý a nenáročný.

Zvláštní nároky: Bígl potřebuje hodně pohybu, pokud však narazí na stopu, bývá problém ho odvolat a nezřídka mizí na celé hodiny. Vyžaduje proto od útlého mládí důslednou výchovu v přivolání. Má sklon k tloustnutí.

Užití: Lovecký pes, používaný dříve hlavně při štvanicích na králíky a zajíce. Dnes všestranný pomocník myslivců, oblíbený však více jako pes rodinný.

Výskyt: V Evropě i v USA velmi oblíbený společenský pes, který se rychle šíří i u nás.

Možná záměna: Všichni podobní honiči jsou větší a podstatně vzácnější, baset má krátké končetiny, delší uši, je delší a mohutnější.

Chodský pes

Popis: Středně velký dlouhosrstý ovčák. Hlava s plochou lebkou, s čenichem o něco kratším než mozkovna a vyznačeným stopem. Oči středně velké, mandlové, tmavohnědé. Uši krátké, vysoko nasazené, vzpřímené, kryté delší hustou srstí. Krk ladně nesený, pružný. Tělo obdélníkového rámce, s oválným, k loktům sahajícím hrudníkem, rovným pevným hřbetem, krátkými bedry a vtaženým břichem. Končetiny rovné, silné, dobře osvalené. Ocas dosahuje k hleznům, bohatě osrstěný, při vzrušení se zvedá nad úroveň hřbetu. Srst dlouhá s výjimkou obličejové partie, hran ušních boltců a předních stran končetin. Zbarvení: černo-tříslové (black and tan).

Charakteristika: Temperamentní, aktivní, ne však zbrklý. Snadno cvičitelný a dobře ovladatelný pes. Vyniká otužilostí a nenáročností.

Zvláštní nároky: Měl by být celoročně ubytován venku. Potřebuje vhodné zaměstnání.

Užití: Pracovní pes, schopný služebního výcviku. Velmi dobrý hlídač. Může pracovat jako pes ovčácký, lavinový, záchranný. Vhodný i pro začátečníky.

Výskyt: V České republice je pravidelně odchováván a zvolna se šíří.

Možná záměna: S německým ovčákem, má však delší srst (i na uších), rovný hřbet, charakteristické černotříslové zbarvení a je menší.

Zdroj:http://www.rozhlas.cz/psi

Briard

Popis: Velký, mohutný a silný pes obdélníkového formátu. Srst nápadně dlouhá a drsná (tzv. kozí) pokrývá celé tělo včetně obličejové partie. Uši se už dnes nekupírují, jsou tedy zavěšené, spíše kratší, rovněž pokryté dlouhou srstí. Ocas dlouhý, nesený zavěšený dolů, na konci tvoří háček. Barva: všechny jednotné barvy kromě bílé, kaštanové a mahagonové. Přednost se dává tmavším barvám. Nejčastěji se briardi vyskytují v barvě černé a plavé.

Charakteristika: Energický pracovní pes. Vyniká inteligencí, učenlivostí a chutí do práce. Navenek působí dojmem ostrého psa, k cizím je nedůvěřivý, k vetřelcům nekompromisní, uvnitř své rodiny však láskyplný a něžný i k dětem.

Užití: Původně ovčácký, dnes univerzální pracovní pes. Velmi vhodný pro služební kynologii, díky své síle a razanci ideální pro strážní službu. Je i dobrým společníkem, ale musí mu být poskytnuto odpovídající zaměstnání.

Zvláštní nároky: Vzhledem k tělesným rozměrům a síle se briard hodí pro fyzicky zdatného, pokud možno zkušeného kynologa. Patří k plemenům poměrně náročným na držení, neboť vyžaduje nejen hodně pozornosti, pohybu a potravy, ale také pravidelnou péči o srst.

Výskyt: V zemi svého původu z ovčáků nejrozšířenější. Běžný i u nás.

Možná záměna: Nepravděpodobná. Podobní jsou někteří vzácní evropští ovčáci (katalánský, cao de serra de Aires, pyrenejský ovčák), kteří však jsou podstatně menší a méně mohutní.

Český teriér

Český teriér

Popis: Malý nízkonohý teriér úpravného zevnějšku. Hlava delší, s výrazným vousem a obočím a vysoko nasazenýma, klopenýma ušima trojúhelníkového tvaru. Krk středně dlouhý, poměrně silný, s volnější kůží, ale bez laloku. Končetiny kratší, rovné a svalnaté, se silnými kostmi. Hřbet rovný, v bederní partii mírně vyklenutý. Ocas dlouhý 18 - 20 cm, ne příliš vysoko nasazený, v klidu nesený dolů, v afektu i nad úrovní hřbetu. Srst hustá, s hedvábným leskem. Zbarvení: šedomodré nebo kávově hnědé, připouští se šedé, žluté a bílé znaky, přičemž základní barva musí vždy převládat.

Charakteristika: Sice aktivní, ale oproti většině ostatních teriérů lépe ovladatelný a klidnější. Navzdory zkráceným končetinám podivuhodně pohyblivý, vytrvalý a odolný. Stále má vynikající lovecké vlastnosti, je přiměřeně ostrý a silný.

Zvláštní nároky: Nenáročné plemeno, kterému však je nutno několikrát do roka upravit srst stříháním.

Užití: Lovecký pes, norník i slídič. Oblíbený společník, vhodný i do města.

Výskyt: Chovaný nejen u nás, ale i v mnoha evropských zemích, zvláště v Holandsku a ve Skandinávii. Samostatný klub už má i v USA.

Možná záměna: S výchozími plemeny, od nichž se nápadně liší pastelovým zbarvením a leskem i strukturou srsti.

Psí web

Všechny ty rasy psů které mám na svém blogu jsou z www.rozhlas.cz/psi/portal/
Nechci abyste si mysleli že to všechno kopíruju. Já to prostě zpřístupňuji na svých stránkách, protože asi by vás asi nebavilo pořád hledat na internetu něco o např. Hovawardovi, když to můžete najít na mém blogu, a když se vám můj blog líbí a chodíte na něj a rovna hledáte něco o Hovawardovi a kouknete se o mé rubriky Rasy psů tak to tam najdete.

Díky za pochpení.

Kavalír King Charles španěl

Kavalír King Charles španěl

Kavalír King Charles španěl

Popis: Menší, harmonicky stavěný pes s delší srstí. Hlava mezi ušima téměř plochá, s mělkým stopem a čenichem dlouhým asi 3,8 cm. Oči velké, tmavé, kulaté, nevystupující. Uši dlouhé, vysoko nasazené, pokryté dlouhou srstí. Krk středně dlouhý, lehce klenutý. Tělo krátce vázané, s rovným hřbetem a středně hlubokým, prostorným hrudníkem. Končetiny rovné, pevné, se středně silnými kostmi, zezadu bohatě osrstěné. Ocas dobře nasazený, délkou odpovídající délce těla, vesele nesený, nikdy přetočený přes záď. Srst dlouhá, hedvábná, nezkadeřená, nejvýše jemně zvlněná. Zbarvení: černo-tříslové (black and tan), červené (ruby), bílo-kaštanové (blenheim) a trojbarevné (trikolor).

Charakteristika: Aktivní sportovní pejsek, přiměřeně temperamentní. Naprosto nekonfliktní, přátelský a snášenlivý, neboť byl v minulosti většinou držen ve smečkách. Přizpůsobí se každému prostředí a každé situaci. Má poddajnou povahu a snadno se vychovává a cvičí.

Zvláštní nároky: Těmto nenáročným psům postačí občasné pročesání srsti a denně alespoň hodinová procházka.

Užití: Kdysi lovecký, dnes sportovně - společenský pes prakticky pro každého.

Výskyt: Patří k oblíbeným a hojně chovaným společenským plemenům.

Hovawart

Hovawart

Hovawart

Popis: Středně velký, silný a zároveň elegantní dlouhosrstý pracovní pes. Hlava úměrná k tělu, nosní hřbet a mozkovna stejně dlouhé. Trojúhelníkové uši daleko od sebe, dosahují ke spodní čelisti. Obdélníkové tělo s rovným a pevným hřbetem a mírně spáditou zádí, hlubokým a silným hrudníkem. Ocas bohatě osrstěný, nesený podle nálady nad hřbetem nebo svěšený. Srst nápadně krásná a dlouhá, mírně zvlněná, v barvě zlaté, černé s pálením nebo (vzácně) celočerné.

Charakteristika: Vyrovnaný, spíše klidnější, přitom však velmi pohyblivý, vytrvalý a bystrý pes. Spolehlivý uvnitř rodiny, nedůvěřivý vůči cizím. Výborný obranář i stopař.

Užití: Všestranné pracovní plemeno, schopné skládat běžné zkoušky z výkonu. Rozený hlídač, spolehlivý ochránce, dobrý pes rodinný.

Zvláštní nároky: Hovawart bezpodmínečně vyžaduje dobrou výchovu a výcvik, hodně pohybu a odpovídající zaměstnání. Hodí se k trvalému pobytu venku. Srst potřebuje pravidelnou, i když ne příliš časově náročnou péči.

Výskyt: Nejběžnější v Německu, i u nás však už bylo odchováno několik set jedinců.

Zlatý retrívr

Zlatý retrívr

Zlatý retrívr

Popis: Středně velký, statný, harmonicky stavěný pes. Hlava vyvážená, dobře modelovaná bez hrubých rysů, se širokou lebkou a stejně dlouhým, silným, širokým a hlubokým čenichem. Výrazný stop. Oči tmavě hnědé. Uši středně velké, zavěšené ve výšce očí. Krk dostatečně dlouhý, svalnatý a suchý. Končetiny rovné, silné a svalnaté. Tělo s prostorným hrudníkem, dobře klenutými žebry a krátkou bederní partií. Ocas v linii hřbetu, dosahuje k hleznům, s "vlajkou". Srst delší hladká nebo zvlněná, hustá a odpuzující vodu. Zbarvení: zlaté až krémové.

Charakteristika: Mimořádně přátelský, milý a důvěřivý pes beze stopy agresivity, považovaný za jedno z nejlepších plemen "k dětem". Přiměřeně temperamentní, inteligentní a snadno ovladatelný.

Zvláštní nároky: Potřebuje hodně pohybu a pravidelnou péči o srst.

Užití: Lovecký pes, mnohem častěji však chovaný jen jako pes rodinný.

Výskyt: Dnes patří k celosvětově módním plemenům. Déle oblíbenější je i u nás.

Sibiřský hasky

Sibiřský hasky

Sibiřský hasky

Popis: Středně velký, silný, ale půvabný pes. Hlava středně velká, odpovídá velikosti těla. Oči mandlového tvaru, uši vztyčené, středně velké, trojúhelníkové. Tělo obdélníkového formátu, s ne příliš hlubokým hrudníkem. Končetiny rovné, rovnoběžné, dobře osvalené. Ocas vysoko nasazený, bohatě osrstěný a nad hřbetem lehce zatočený. Srst středně dlouhá, s bohatou podsadou. Zbarvení: povoleny jsou všechny barvy.

Charakteristika: Temperamentní a přátelský pes s dobrým vztahem k lidem i k dětem, zároveň však velmi svobodymilovný a nezávislý. Pro jeho povahu je typická určitá tvrdohlavost, dobře ho vychovat proto není snadné.

Užití: Dříve saňový pes, hlídač i lovec. Dnes díky své rychlosti nejčastěji používaný čistokrevný saňový pes. Kromě toho je na celém světě chován jako pes společenský, což však nelze příliš doporučit.

Zvláštní nároky: Vyžaduje hodně pohybu v terénu. Vyhovuje mu celoroční umístění venku.

Výskyt: U nás i ve světě běžně chovaný pes, zřejmě nejpopulárnější ze všech tzv. severských plemen.

Rhodéský ridgeback

Rhodéský ridgeback

Rhodéský ridgeback

Popis: Větší silný a svalnatý pes s pruhem obrácené srsti na hřbetě. Hlava dlouhá, mezi ušima široká, s plochou lebkou, výrazným stopem a suchými pysky. Oči dále od sebe, kulaté. Uši vysoko nasazené, středně velké, u nasazení široké a pozvolna se zužující, přiléhající k hlavě. Krk delší, silný, bez laloku. Tělo s hlubokým a prostorným, ale ne příliš širokým hrudníkem, pevným hřbetem a dobře osvalenými žebry. Končetiny rovné, silné, osvalené, suché. Ocas u kořene silný, postupně se zužující, nesený v mírném zatočení vzhůru. Srst krátká, hustá, hladká a lesklá, s charakteristickým "ridgem", tedy pruhem obrácené srsti na hřbetě, jenž je typickým znakem plemene. Zbarvení: světle až červeně pšeničné.

Charakteristika: Živý, pohyblivý a vytrvalý pes, aktivní i při vysokých teplotách. Vůči cizím si uchovává odstup, vůči své rodině je oddaný a ve vztahu k dětem spolehlivý.

Zvláštní nároky: Vyžaduje hodně pohybu v přírodě a důsledné vedení bez přílišné tvrdosti. K jeho zvládnutí je zapotřebí i fyzická síla. Hodí se spíše do domu se zahradou než do městského bytu.

Užití: Původně lovecký pes, užívaný dokonce i k lovu lvů, ale také ke střežení stád dobytka před nebezpečnými šelmami. Dnes převážně společenský pes sportovního typu, dobrý hlídač.

Výskyt: Ještě nedávno velmi vzácný, dnes je na postupu. Stále populárnější i u nás.

Pudl střední

Pudl střední

Pudl střední

Popis: Velmi elegantní, harmonicky stavěný pes s kadeřavou (vzácně též šňůrovitou) srstí. Hlava ušlechtilá, rovných linií, s výrazným rovným čenichem, dlouhým přibližně stejně jako mozkovna, málo zřetelným stopem a mírně klenutou mozkovnou. Oči mandlového tvaru, lehce zešikmené, ohnivé. Uši zavěšené, dlouhé, přiléhající k lícím, porostlé dlouhou zvlněnou srstí. Krk středně dlouhý, mírně klenutý, bez laloku. Tělo dokonale vyvážené, s hrudníkem dosahujícím k loktům, krátkým rovným hřbetem, vtaženým břichem a zaoblenou zádí. Končetiny rovné, rovnoběžné, dobře osvalené. Ocas vysoko nasazený, kupíruje se na třetinu až polovinu délky. Srst kadeřavá (řidčeji šňůrovitá), bohatá, jemná a hustá, upravuje se střihem. Zbarvení: černé, bílé, hnědé, stříbrné, apricot ( meruňkové), nově též černo-bílé (harlekýn), černohnědé (black and tan).

Charakteristika: Čilý, přiměřeně temperamentní, rychlý, obratný a mrštný pes, pohybující se s mimořádnou elegancí. Vyniká inteligencí a příslovečnou učenlivostí, jeho výchova je snadná a výcvik postupuje rychle kupředu.

Zvláštní nároky: Srst, zvláště u výstavních jedinců, vyžaduje značnou péči. Stříhá se do mnoha obměn základních střihů, jimiž jsou střih klasický (lví), moderní a anglický. Je nutno ji pravidelně pročesávat a po každé vycházce do přírody zbavovat nečistot.

Užití: Univerzální společenský pes pro všechny věkové kategorie. Vyniká ve "psích" sportech.

Výskyt: Celosvětově trvale patří k nejoblíbenějším plemenům. Jen velký pudl je držen velmi zřídka.

Pinč

Pinč

Pinč

Popis: Středně velký hladkosrstý pes kvadratické tělesné stavby, působící elegantním dojmem. Hlava dlouhá, s vysoko nasazenýma překlopenýma ušima ve tvaru písmene V. Hřbet krátký, jeho délka odpovídá kohoutkové výšce. Ocas vysoko nasazený, zkracuje se asi na tři články. Srst krátká, přiléhavá, hustá a lesklá. Zbarvení: jednobarevné hnědočervené v různých odstínech nebo černé s pálením.

Charakteristika: Temperamentní, pozorný a pohyblivý pes. Po svých vesnických předcích zdědil přirozenou ostrost a schopnost poradit si v každé situaci. Je velmi učenlivý a inteligentní, dobře hlídá.

Zvláštní nároky: I když je německý pinč na potravu, péči o srst i na prostor nenáročný, lze ho doporučit jen zkušenějším kynologům. Při nesprávné či nedostatečně důsledné výchově z něj totiž snadno může vyrůst těžko zvladatelný paličák či rváč, nebo naopak útočný bázlivec.

Užití: Dříve univerzální selský pes, dnes společník a hlídač.

Výskyt: Mnohem vzácnější než jeho nejbližší příbuzní, dobrmani a malí hladkosrstí pinčové. Přesto je nejen v Německu, ale i u nás slušná chovná základna.

Novofundlandský pes

Novofundlandský pes

Novofundlandský pes

Popis: Velký a mohutný pes obdélníkového formátu. Masivní široká hlava s kratší hranatou čenichovou partií. Malé oči uložené daleko od sebe. Uši malé, přiléhající k hlavě. Trup s velmi hlubokým hrudníkem, širokým a rovným hřbetem. Končetiny rovné, dobře osvalené. Ocas dosahuje k hleznům, na konci mírně zatočený, při pozornosti se zvedá. Srst dlouhá, s hustou podsadou, velmi odolná vůči nepřízni počasí. V obličejové partii a na předních stranách končetin kratší. Barva černá nebo hnědá.

Charakteristika: Klidný a mírný pes, vyhlášený svou přátelskou povahou a láskou k lidem, zvláště k dětem. Bezproblémový ve vztahu ke zvířatům. V případě ohrožení se však i on dovede důrazně bránit.

Zvláštní nároky: Miluje vodu, rád plave. Vyžaduje pravidelné kartáčování, jinak srst plstnatí. Hodí se k celoročnímu držení venku.

Užití: Původně rybářský pes. Dnes užívaný coby záchranář, schopný i běžného služebního výcviku. Dobrý rodinný pes, hlídač, společník.

Výskyt: Stabilně oblíbené plemeno.

Německá doga

Německá doga

Německá doga

Popis: Nápadně velký, přitom elegantní a ušlechtilý pes. Hlava protáhlá a úzká, jemně modelovaná, tzv. "cihlového" tvaru. Dnes již pouze nekupírované uši vysoko nasazené, přiléhající k lícím. Hřbet krátký a silný, hrudník klenutý až k loktům. Srst krátká, přiléhající a hustá. Barva žlutá, žíhaná, skvrnitá, černá, modrá.

Charakteristika: Ušlechtilý pes klidného a hrdého chování. Dogy bývají přátelské k lidem i ke zvířatům, pověstný je jejich výborný vztah k dětem. Ztělesňují v sobě ideální psí vlastnosti: fyzickou krásu s inteligencí, věrností i odvahou.

Zvláštní nároky: Vzhledem k tělesným rozměrům je doga mimořádně náročná na množství, ale především, zvláště v době vývoje, kvalitu potravy. Držení tak velkého psa předpokládá i dostatečné prostorové možnosti a fyzický fond majitele. Poměrně pozdě dospívá a dožívá se v průměru jen 8 - 10 let věku.

Užití: Dnes reprezentativní společenský pes, dobrý hlídač a vynikající společník.

Výskyt: Snad od dob svého vzniku si trvale udržuje poměrně velký okruh příznivců.

Labradorský retrívr

Labradorský retrívr

Labradorský retrívr

Popis: Středně velký, ale masivní a silný hladkosrstý pes. Hlava se širokou lebkou, výrazným stopem, dobře modelovaná, se středně dlouhým, nikdy špičatým čenichem. Oči hnědé, s inteligentním a dobráckým pohledem. Uši středně velké, nasazené vzadu a zeširoka. Krk silný a suchý. Končetiny silnější, rovné, dobře osvalené. Tělo s rovným hřbetem, širokým a hlubokým hrudníkem, silnou a krátkou zádí. Ocas silný, kulatý, tzv. vydří. Srst krátká, hustá, odolná vůči nepřízni počasí i vodě. Zbarvení: černé, žluté nebo játrově hnědé.

Charakteristika: Mimořádně přizpůsobivý, vyrovnaný a inteligentní pes, který se za všech okolností snaží zavděčit pánovi. Přiměřeně temperamentní, ale ne bezhlavě živý. Má rád lidi, je důvěřivý a neagresivní.

Zvláštní nároky: Miluje vodu a koupání. Není dobrým hlídačem. Pokud nemá dost pohybu, inklinuje k obezitě.

Užití: Vyšlechtěn jako specialista - aportér, dnes myslivecky všestranně upotřebitelný, ovšem ne tam, kde se vyžaduje ostrost. Vodící pes pro nevidomé, záchranář, vyhledávač drog. Stále oblíbenější pes rodinný.

Jorkšírský terier

Jorkšírský teriér

Popis: Velmi malý pes s dlouhou jemnou srstí. Hlava spíše malá a plochá. Oči středně velké, tmavé, nevypoulené, dívají se přímo vpřed. Uši malé, vztyčené, ve tvaru písmene V, porostlé krátkou tmavou srstí. Končetiny rovné, porostlé zlatou srstí. Tělo kompaktní, s přiměřeně klenutými žebry a rovným hřbetem. Pohyb volný, vydatný. Srst přiměřeně dlouhá, zcela rovná, jemná, lesklá. Zbarvení: od vrcholu hlavy až ke kořeni ocasu tmavě ocelově modrá. Hlava, hruď a končetiny tříslové barvy.

Charakteristika: Mrštný a rychlý psík, navzdory malé velikosti pravý teriér: temperamentní, odvážný a ostrý. Od nikoho si nenechá nic líbit, k cizím je velmi nedůvěřivý. Rád štěká.

Zvláštní nároky: Srst vyžaduje mimořádnou každodenní péči, česání, rozplétání zacuchaných partií, u výstavních jedinců dokonce natáčení na natáčky. V městských bytech je třeba usměrňovat jeho hlasitost.

Užití: Kdysi lovec krys, dnes výhradně společenský pes, který štěkotem spolehlivě upozorní na cokoli podezřelého.

Výskyt: Na celém světě patří k nejoblíbenějším luxusním společenským psům, masové obliby se dočkal i u nás.

Bernský salašnický pes

23.10.2006 19:18 | Sisi | Rasy psů

Bernský salašnický pes

Bernský salašnický pes

Popis: Vyšší střední pes mohutné stavby těla, obdélníkového formátu. Hlava se silnou lebkou, středně dlouhým čenichem. Oči tmavé, mandlového tvaru, uši středně velké, vysoko nasazené, trojúhelníkové. Pevný rovný hřbet, hluboký hrudník, dosahující alespoň k loktům. Ocas dlouhý, sahající až pod hlezna, bohatě osrstěný. Srst dlouhá, může být mírně zvlněná. Zbarvení trikolorní(převaha černé, s hnědočervenými a bílými znaky v obličeji, na hrudi a končetinách).

Charakteristika: Klidný, dobromyslný a vlídný pes. Je sebejistý, nebojácný, přátelský ke všemu živému. Přesto z něj lze vychovat i dobrého hlídače.

Zvláštní nároky: Měl by být celoročně ubytován venku, potřebuje dost prostoru. Jeho výchova není náročná. Srst vyžaduje pravidelnou, i když časově ne příliš náročnou péči.

Užití: Dnes výborný společenský a rodinný pes, který dokáže i hlídat. Schopný výcviku, bývá využíván především jako záchranář.

Výskyt: Celosvětově oblíbený, i u nás běžně chovaný pes.

Počet komentářů: 1

Jezevčík dlouhosrstý

23.10.2006 18:50 | Sisi | Rasy psů

Jezevčík dlouhosrstý

Jezevčík dlouhosrstý

Popis: Menší nízkonohý pes s dlouhým hřbetem. Hlava protáhlá, bez stopu se zužující směrem k nosu. Čenich dlouhý a úzký. Oči středně velké, oválné, uložené po stranách hlavy. Uši vysoko, ale ne příliš vepředu nasazené, přiměřeně velké, předním okrajem přiléhající k lícím. Končetiny krátké, svalnaté a silné, hrudní mírně vbočené, pánevní rovné. Tělo s dlouhým rovným hřbetem, výrazným kohoutkem, oválným hrudníkem a mírně vtaženým břichem. Ocas poměrně silný, 18 - 20 cm dlouhý, nesený na úrovni hřbetu, mírně zakřivený.

Zbarvení: rozlišujeme tři typy zbarvení:
jednobarevné - nejlépe červené, též červenožluté, žluté
dvoubarevné : černé, vzácněji i hnědé, šedé nebo bílé s pálením
skvrnité: tygrovité, žíhané, tj. světlá, nahnědlá, šedá až bílá základní barva s nepravidelnými tmavými skvrnami

Srst: rozlišujeme tři typy osrstění:
dlouhosrsté : dlouhá, měkká, hladká, lesklá srst
krátkosrsté : krátká, hustá, lesklá, hladce přiléhající srst
drsnosrsté : hustá, drsná srst

Charakteristika: Příslovečně svéhlavý, přitom však velmi bystrý, inteligentní a chápavý pes. Je velmi samostatný, nerad se podřizuje. Překvapivě pohyblivý, rychlý a vytrvalý.

Zvláštní nároky: Vyžaduje velmi důsledné vedení a dostatek pohybu, protože má sklon k přibírání na váze. Poměrně časté problémy s páteří.

Užití: Dodnes oblíbený lovecký pes, vynikající norník, který dobře obstojí i při práci na povrchu. Ještě častěji chován jako originální společník.